Dlažba

Objev dlažby – zázrak pro archeology

Středa 17. března 2004 byla běžným pracovním dnem a nikdo nepředpokládal, že bude mít zásadní vliv pro českou historii. Zdivo rotundy bylo rozpoznáno již před několika týdny, v severovýchodní části lodi rotundy zatím tiše čekalo velké překvapení. Pod vrstvou drobící se malty a úlomků opukových desek z raně gotické stavby se objevil vysoký cihlově červený reliéfní pletenec. Reliéf byl na velmi dobře zachovalé čtvercové keramické dlaždici. Po chvíli se podařilo odkrýt figuru lva na šestiboké dlaždici, hned poté vedle další.

Nemohlo být pochyb. Právě byla nalezena románská dlažba podobná té, která kdysi zdobila baziliku sv. Vavřince na Vyšehradě. Pod kamennou dlažbou zůstala lidskému oku skryta více než 725 let. Okolnost, že nález takového významu byl učiněn právě 17. března, v den, kdy pravoslavná církev slaví podle juliánského kalendáře svátek Přenesení ostatků sv. knížete Václava do Prahy, je s trochou nadsázky možné vnímat jako další ze zázraků spojených s jeho jménem.

Týmu archeologů se postupně podařilo odkrýt a zdokumentovat nález 74 dlaždic a jejich zlomků. Zachovaný fragment podlahy obsahuje celkem 74 dlaždic složených do pěti řad, z toho 22 dlaždic šestihranných s reliéfy lva a gryfa. Dochovanou románskou dlažbu v původním uložení (in situ) tvoří 22 keramických šestibokých reliéfních dlaždic, glazované hladké trojúhelníky a čtvercové dlaždice s pletencem. Během výzkumu bylo vyzdviženo dalších 163 přemístěných větších či menších fragmentů, celkem tedy bylo zdokumentováno 237 dlaždic a jejich zlomků.

Na mnoha dlaždicích byly nalezeny otisky prstů, dlaní i nástrojů, které po sobě zanechali ti, kteří je před více než 900 lety vyrobili.

Dlažba vyšehradského typu

Kombinace šestihranných reliéfních dlaždic, trojúhelníků a dlaždic čtvercových je charakteristická pro nejstarší – vyšehradský – typ českých středověkých podlah. Přesně tato kombinace se nachází i v rotundě. Jméno podlaha nese podle dlažby v bazilice sv. Vavřince na Vyšehradě objevené v roce 1884, která ve své době vzbudila mimořádnou pozornost a vyvolala následné výzkumy. Zlomky dlaždic tohoto typu byly nalezeny i v dalších sakrálních stavbách, např. v Sázavském klášteře či v kostele sv. Vavřince ve Starém Plzenci. Dlažba se zde však našla pouze jako součást odpadního materiálu. Po 120 letech od objevu podlahy na Vyšehradě se další podlaha vyšehradského typu našla v rotundě na Malé Straně. Na rozdíl od ostatních dlažeb zde zůstala podlaha na místě původního uložení. Pro archeology přímo unikátní nález.

Skladba dlaždic – výzva pro veřejnost a restaurátora

Jedním z cílů projektu Záchrana rotundy sv. Václava byla i výroba replik dlažby a jejich položení na celou plochu lodi rotundy. Ukázalo se, že skladba dlaždic nebyla náhodná, nýbrž vznikla promyšleným postupem dle předem připraveného projektu. To byla výzva i pro Matematicko-fyzikální fakultu, která vyhlásila soutěž o rekonstrukci uspořádání motivů lva a gryfa v kruhovém prostoru románské rotundy. Soutěžící museli vycházet ze zachovaného fragmentu, který zabírá pouze 4,7% původní plochy dlažby. Z 30 došlých návrhů vybrala porota vítězný návrh symetrického srdcového dláždění, který vypracoval doc. Oldřich Semerák.

Za rekonstrukcí dlažby stojí mravenčí práce restaurátora, který se snažil o maximální autenticitu výrobního postupu i chemického složení dlaždic. Na podlážku se použilo 150 dlaždic se sochařsky rekonstruovanými motivy gryfa a lva a 300 dlaždic glazovaných trojúhelníků.